účastný adj.
k účěst
v čem, čeho, u čeho (děje) účastný, účastnící se, podílející se
čeho (většího celku), koho (Boha, Krista ap.) jsoucí součástí
gram. jméno účastné deverbativní substantivum odvozené od tvaru participia
zpodst. účastník
Ve významu ‚deverbativní substantivum odvozené od tvaru participia‘ jen u Klareta za lat. nomen participiale
Sr. účastník
Autor: Štěpán Šimek