Polom(ě), Polomě, Polom -ě f., arch. Polom, -a/-u m. (?), pozd. Polom, -i f.; k polomiti
Jen jm. míst. (v polome Profous 3,430, 13. stol.; decan. Brodensis: Polomye t. 429, 1352–1405; sr. též z Pusté Polomie PrávOpav 1,38, 1440; na Polomi na Velikéj t. 2,46, 1441)