almara, -y f.
armara, -y f.
sr. střlat. armaria, almaria
1. schrána, zvl. pokladnice
2. skříň
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
almara, -y, též almařě, -ě, fem., schránka, Almer, ze střlat. armarium, almarium. gazophylacium: almarra BohFl. 607, almarzye Vocab. 175b; almaria almarzye Vít. 93b. Jeronym, svrchovaná almarzie všeho písma Comest. 195a; jako nějaká schrana anebo almara Rokyc. 88b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
almara, -y, almařě, -ě f.schránka, skříňka, pouzdro
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.