bedlivý adj.
1. bdělý, pozorný, ostražitý, všímavý
2. bibl. čemu ostražitý vůči něčemu, jsoucí na pozoru před něčím
3. k čemu, nad čím opatrný na něco, dbalý něčeho
4. bedlivý, pečlivý, důkladný
5. s bedlivú radú po důkladné poradě, bedlivě, pečlivě, důkladně
6. usilovný, zvl. horlivý, snaživý, pilný
7. bdící, nespící
8. bdící (zvl. na modlitbách), vykonávající místo spánku nějakou činnost
9. bibl. v čem vytrvalý, neúnavný
Sr. bdějúcí, procútilý
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 10. 9. 2026).
bedlivý, adj., wachsam, aufmerksam. Pard bedlywy pardus vigilans Pror. Jer. 5, 6. Srdce bedlywe Modl. 48a. Buď veždy bedliw nad sebú NRada 923. Dobré jest, je (řeholníky) napomenúti, aby ku Písmu bedlywy byli Štít. uč. 68a. — Adverb. -vě bedlivě: Jenžto počě bedliwie s múdrostí čest i kázen ploditi Pass. 316. (Sv. Marta kázala svým pannám) u sebe bedlywie seděti až do jejie skončení t. 382.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bedlivný, bedlivý adj. bdělý, pozorný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.