bezcěstivý adj.
k bezcěstie
(o území) jsoucí bez cest, obtížně prostupný
Ojed. doklad. Sr. bezcěstný
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
bezcěstivý, adj., unwegsam. Skrzě zemi bezczyeſtywuv per terram inviam Pror. Jer. 2, 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².