|
|
|
blýskota, -y f. řidčeji blýskot, -a/-u m. k blýskati, blýskati sě 1. blesk 2. blýskání, blýskot, blýskavice 3. bouře, bouřka 4. lesk, třpyt, záře, oslnivé, blýskavé světlo, svit 5. oslnivý krátkodobý záblesk, blýsknutí (se) Sr. blesk, bleskánie, blysk, blýskanie, blýskavicě, blýskavka, blýskotina, blýščka Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026). 
blýsket, blýskot, -a, -u, masc., Glanz, Blitz. Slunečný blyſket Vít. 30b; (panna) pro blyſket nic nevidieše t. 13a; taký hrozný blyſket viděchu t. 37b; (Tullus) bliſkotem ſhorzi Comest. 173b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blýsket, blýskot m. blýskota, blýskotina f. záře, lesk, třpyt; blýskání, blesk Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|