bodláčie, -ie n.
k bodlák
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
bodláčie, -ie, neutr.,
bodliny, Stacheln: jenž (šíp, šípek) jest vně svrchu pěken a vnitř jest pln nečistoty a bolaczie (sic)
Brig. 69. Srov. bodličie.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².