|
|
|
bránie, -ie n. k bráti, bráti sě 1. čeho komu, z čeho braní, odebírání, zvl. násilím n. nezákonně, loupení, loupež 2. jur. čeho (majetku) úřední zabavování, obstavování 3. čeho (poplatku) vybírání 4. čeho braní, dostávání, přijímání 5. (odměny, žoldu ap.) dostávání, pobírání 6. čeho braní, nošení, přemisťování, (plodů) sklízení 7. čeho (povinnosti) přijímání, ujímání se 8. jur. (o poddaném) čeho („otpuščenie“) dostávání svolení k něčemu, např. odchodu 9. relig. bránie nadarmo čeho (jména božího) vyslovování nadarmo, zneužívání, znevažování 10. čeho (tvrzení) na co (duši ap.) přísahání, zapřísahávání 11. čeho (činnosti) vykonávání Sr. pobránie, sebránie, vinobranie Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026). 
bránie, -ie, neutr., braní, das Nehmen Ale tu neby čas branye AlxV. 2449; branym ruka jakžto zbita t. 1853; ač ruka takéže k meču jmá jako ke branyu péču AlxB. 1, 7, čehož kde móž dosáhnúti dobytím nepravým neb dary branim ŠtítPař. 65b. — Zájem, Wegnahme, Pfändung: jiný úd práva, ješto slove panovánie neb branye ODub. 48; braanije jest pro úrok nezaplacený na dědictví dlužníka s komorníkem a poslem purkrabieho najvyššieho, nebo bez komorníka i posla mocí svú, — koní, krav, ovec, sviní a jiného všelikého dobytka zájem, což za úrok nezaplacený i za náklady dosti móž býti VšehK. 214b, VšehJ. 325. — braanije VšehK. 300a, bránije t. 126a, k branij Hrub. lb. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bránie, -ie n. braní, násilné odnětí, zabavení; na bránie na loupež Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|