cěditi, -źu, -dí ipf.
1. co (tekutinu) skrzě co (řešeto ap.) cedit, přecezovat, proléváním přes něco zbavovat přimíšenin
2. co (krev) z čeho (rány ap.) prolévat svou krev, krvácet
3. co (krev) čí, skrzě co (Písmo svaté) prolévat něčí krev, do krve někoho zraňovat kvůli něčemu
4. co (krev) z koho (člověka) týrat, trápit někoho
5. v bibl. obr. cěditi komáry a velblúdy požierati ap. zabývat se drobnými problémy, ale opomíjet zásadní nedostatky
Sr. pohltiti 1, požřieti 1, procěditi, přěcěditi, přěhlédnúti 4, vycězovati
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
cěditi, -zu, -díš, impftiv., cediti, durchschlagen, filtrieren; stsl. cêditi colare. — cyedyece komár a velblúd sehltajíce Krist. 83a, Vulg.: excolantes culicem Mat. 23, 24. Muož to snadně býti, aby lidé komáry czedili a velblúdy požierali ChelčP. 185b. czyedyty colare Anon. 2a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².