cella, -y, fem., a. celle, -e, fem., někdy též cill-, cilla, cille, Zelle, z lat. cella. V ňemž (kostele) bieše jedna malá cella, w tey celle atd. Kruml. 444a. V ňemž bieše jedna malá czelle Orl. 101a. Vyšed bratr (mnich) z celli EvOl. 28b. V svéj czilly nebo v svém pokoji Kruml. 444b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cella, cela, cilla, -y, celle, cele, -ě f. cela, kobka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.