chvatlivý adj.
k chvat f., chvátiti
1. (o potoku) rychle, prudce tekoucí, dravý
2. (o vlku) dravý, hltavý
Jen Comest. Sr. chvatčí, chvátavý, chvatný, lapavý
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
chvatlivý, adj., dravý, reissend. — Vlk chwatliwy Comest. 52a, vlk chwatlywi ComestC. 53a; potok chwatliwy rapax Comest. 187b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chvatlivý adj. dravý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.