chytati, -aju, -á ipf.
co chytat, lapat, co čím popadat
Sr. chvátati, chytiti, lapati
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
chytati, -aju, -áš, impftiv., greifen, fangen; stsl. chytati rapere, z chyt-, stupň. chvat-, srov. chvátati. — Stojím… jako stien chytage, an přede mnú utieká ChelčPař. 125b. — Býti v nižšiem stavu lépe mi sě líbí, než i seho i onoho chytagycz ničehož nebyti snažnu Štít. uč. 97a, chytati čeho, snad m. ch. sě čeho.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².