chytrák, -a m.
k chytrý
1. učenec, mudrc
2. chytrák, vychytralý (lstivě chytrý) člověk
3. učenec užívající v argumentaci logického klamu, sofista
Dolož. též vl. jm. osobní
Sr. chytromlúvcě, chytromuž, chytroň, chytroňek, chytřec, zchytralec, mudrák
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
chytrák, -a, masc., ein Kluger, Verschmitzter: mudrák na chytráka trefí RešSir. 149a. — Příjm.: Václav Chitrak UrbE. 183.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².