ckáti, -aju, -áš, impftiv.,
šveholiti, wispeln: ckáti sibilare
Br. Jer. 19,8, t. Ezech. 27, 36; (nejedni) se s zrcadly nosí… po předu, po zadu i po stranách na se nahlédajíce a nad svau krásau ckajíce
Kom. Lab. 7, 1 1. Srov. cknúti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ckáti, -aju, -áš ned. obdivně pomlaskávat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ckáti nedok. (sr. ceknouti) = šveholiti, pomlaskovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.