dóchod, -a/-u m.
k dochoditi
1. jur. důchod, příjem z nějakého majetku n. práva
2. jur. poplatek, dávka stanovená na základě nějaké povinnosti
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 10. 9. 2026).
dóchod, -a, -u, masc., výsledek, Erfolg: šťastný duochod prosper eventus Lact. 132b; duochod učenie argutiae, documentorum experimenta t. 17b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².