dúpce (?), -ě n.
k dúpě n.
Jen BawEzop 695. Lze vykládat jako neústrojně tvořené deminutivum (sr. D. Šlosar, Historická mluvnice češtiny, Praha 1986, s. 292), nebo jako chybný zápis subst. dúpě
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².