dobrodějník, -a m.
k dobro a dieti, děje
dobrodinec („dobrodiencě“)
Jen KlarGlos za lat. beneficiatus. – Tvar dobroděník (KlarGlosA) vznikl asi nepřesným zápisem
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 10. 9. 2026).
dobrodějník, z toho -dieník dobrodieník, -a masc., držitel beneficia, Besitzer eines Beneficiums: probošt praepositus, vicarius třiednik, beneficiatus dobrodyenyk Prešp. 953, dobrodyegnyk beneficiatus Rozk. 1676 (beneficiare = praebenda seu beneficio ecclesiastico aliquem donare DC.); netrefné.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².