dobroděnstvie, -ie n.
pozd. též dobrodienstvie, -ie n.
k dobro a dieti, děje
1. čí, koho (mocného ap.) dobrodiní, prokazování dobra
2. čí (mocného ap.) dobrodiní, prokázané dobro, dobrý skutek
3. čí, koho (mocného ap.) ap. dobrotivost, dobrota
4. dobro, prospěch
5. (o léčbě) čeho (orgánu) uvedení něčeho do náležitého stavu, odstranění obtíží s něčím
Ojed. užito ve významu ‚vděčnost‘ za lat. gratitudo (JakVikl 187b) – sr. dobroděčenstvie
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
dobrodienstvie, -děnstvie dobroděnstvie, a také -dinstvie dobrodinstvie, -ie, neutr., dobrodiní, Wohlthat; význam starší byl asi dobrodějství, dobrota. — Všechno dobrodyenſtwye tvé na mnohých ovšem ztraceno bude ML. 14b. Zapomenúc dobrodienſtuíe tak velikého HusPost. 37a; tak velikého dobrodienſtwie Kruml. 332a; jiné dobrodienſtwie Kruml. 198a; co dobrodyenſtwye Alb. 35b; jeho dobrodyenſtwim eius beneficio HymnA. 82b. Čtenie ukazuje mnohú nevděčnost dobrodienſtwie božského ChelčP. 226a; tento lid všecko potupuje dobrodijnſtwie svú nevděčností t. 91b, t. j. -dínstvie; (sluha v evang.) nevymlúvá těch hřiešníkuov, nevděčných dobrodinſtwij velikého pána svého t. 174b; aby o tom dobrodinſtwij mlčeli t. 216b. Co dóstojného dobrodienſtwie jeho dignum beneficiis eius Lit. Tob. 12, 2; dobrodyenſtwie božieho beneficii Koř. 1. Tim. 6, 2, t. Žid. 13, 16; podlé dobrodienſtwie secundum beneficia Mus. 1. Mach. 11, 53; jenž dobrodienſtwie účastni jsú qui beneficii participes sunt Kladr. 1. Tim. 6, 2, Pernšt. tamt.; w dobrodienſtwi in benefacto Pernšt. Skutk. 4, 9. Za dobrodijenſtwije beneficiis Ben. Esth. 16, 4, za dobrodinſtwj Vel. tamt. Jg. — dobrodyenſtwie bonitas MamA. 17a. — V EvOl. 47b (v Živ. sv. Frant.) psáno: tiemto dobrodiewſtwym; snad m. -dienstvím nebo -dějstvím.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dobrodienstvie, dobroděnstvie n. = dobrodiní
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.