dobromlúvcě, -ě m.
k dobromluviti
kdo mluví v dobrém, pochvalně
Ojed. doklad ze SlovKlem za chybně utvořený domněle řecký výraz euhemos vzniklý neporozuměním řec. prohemium.
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
