dopúščěnie, -ie n.
k dopúščěti, dopúščěti sě
1. (o Bohu ap.) čeho (tíživého) na koho dopouštění, sesílání
2. čeho (zvl. špatného, hříšného) dopouštění (se), páchání
Existenci substantiva dopúščěnie nelze zcela spolehlivě prokázat. Zachovalé kontexty umožňují zápisy intepretovat též jako dopuščenie
Autor: Štěpán Šimek