fafrnoch, -a/-u m.
k střhn. wafenrock
famfrnoch, pruh tkaniny splývající z přílby; (v erbu) pruh tkaniny splývající kolem štítu
Dolož. též v podobě fafurnoch. Sr. feflík
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
fafrnoch, -a, -u, masc., pokryvka nad helmou na erbu (na erbu bývá štít a nad ním helma, s helmy splývá na štít pokryvka určitých barev), Helmdecke; franc. fanfreluche: nad štítem tři helmy… (s) povlovně oblétajícími fafernochy neboližto přikryvadly List. z r. 1649 (tou Ferdinand III dává Praze nový erb, A. Kraus ve Věstníku česk. prof. VI, 1 sl.); helm, jehož fafrnochy mají ozdobeny býti barvú žlutú Let. 213. — Fafurnoch nevědě kteraký bieše, kromě že sě divně stkvieše Baw. 360, za něm.: sîn wâpenroc was sîdîn, von gesteine gap er liehten schîn (Laurin, ed. Holz, v. 205, K. Černý: Stč. báseň o Laurinovi 1893, 24), fafrnoch omylem za wâpenroc, k omylu svedlo podobné znění. Taktéž v Tand.: (rytíř) rozkáza sobě červená lučiště a na bielém ffaffrnoše, tak což kterého přikrytie, na tom děláno bohatě lučišťe Star. sklád. 5, 61, za něm.: swarz wâpenrok (Tandareis, ed. Khull, v. 12230, A. Kraus l. c.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
fafrnoch m. pokrývka nad přilbou na erbu; rytířský kabátec navlékaný přes brnění
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
fafrnoch m. (z franc.) = chochol nad helmou na erbu
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.