húslky, -lek pl. f.
k húsli
menší strunný hudební nástroj; dolož. jen fig.
Ojed. doklad. Sr. húsličky, křídlo, lútna, rota, ručnicě, varháncě, varhanicě, varhánky, žaltář
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
húslky, -lek, plur. fem., demin. z húsli. — Vznělé huſlky desaterných strun Pass. 306.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
húslky (dvojslab.), -lek pl. f. housličky
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.