ha interj.
1. upozorňovací ha; vyjadřuje upozornění na obsah následujícího sdělení
2. kontaktové v závěru otázky ha?, co?; vybízí adresáta otázky k odpovědi
Vyskytuje se též opakovaně haha, hahaha. Lexikální jednotku nelze v některých případech odlišit od lexému haha
Autor: Alena M. Černá
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
ha, interj., někdy s významem tázacím. — Budeš-li ty pak dábluov i s ní (t. s manželkou), ha! RokycKl. 52b. Činíte-liž vy tak, křesťané, ha? t. 5b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².