hostiný adj.
hostinný adj.
zř. hostiní adj.
zř. hostinní adj.
k host
1. cizí, nedomácí, pocházející odjinud
(o části textu) přidaný odjinud, nejsoucí součástí základního textu
(o nauce) cizí, nejsoucí v souladu s vlastním učením
(o vodě) přitékající jinak než obvyklým korytem, zvl. přechodně, jako důsledek větších dešťů (sr. StčS s. v. „pohostinný“ 2)
2. (o člověku) jsoucí cizincem; též zpodst.
3. (ve funkci gen.) cizince
4. (o právu) cizinecký, týkající se cizinců
5. ojed. zpodst. přistěhovalec, novousedlík (sr. ESSČ s. v. „příchozčí“, StčS s. v. „novák“ 2)
6. poddanský, týkající se poddanství (?)
7. (o území) poddanský, obývaný n. spravovaný poddaným, zvl. držený v nájmu přistěhovalcem (?)
8. (o člověku) jsoucí někde jako host
9. (o prostoru, zvl. budově, jejím vybavení) určený pro hosty; dóm hostinný, dóm hostinní „hostinicě“ 1
10. (o člověku, jeho činnosti) věnující se hostům, zaobírající se hosty
Dolož. též vl. jm. místní Hostiný, Hostiná, Hostiné, Hostinný, Hostinná, Hostinné. Adj. vychází z poses. tvaru hostinъ
Autor: Hana Kreisingerová