hraničný adj.
hraniční adj.
k hranicě
1. (o řece, cestě, lese ap.) hraniční, tvořící přírodní hranici mezi dvěma územími
2. (o dokumentu) pojednávající o „hranici“
3. též v pl. hraničný kámen kámen stojící na hranici mezi dvěma územími, hraničník, mezník
4. jur. hraničné právo, hraničnie právo, hraničný řád ap. způsob určování hranic mezi pozemky vycházející ze svědectví pamětníků
Dolož. též jako vl. jm. místní Hraničný
Autor: Hana Kreisingerová