jahan, -a m.
jáhan, -a m.
jáhen, -hna m.
sr. sthn. jachono, jaguno a střhn. jahen
1. eccl. jáhen, duchovní s nižším svěcením, pomocník biskupa n. kněze (zvl. při udělování svátostí, ve čtení Písma, v péči o nemocné ap.)
2. jáhen kardinál eccl. kardinál s titulem jedné ze 14 římských chudinských kurií
3. bibl. levita, chrámový služebník
Kvantita kořenného vokálu jahan / jáhan nejistá. Sr. diakon, podjáhen, podkněžie, podslúžie
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
jáhen v. jahan
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
jáhen, -hna, masc., diakon, levita. — yahen diaconus Prešp. 942, Rozk. 1685, BohFl. 369, Veleš.; yahnoue a subdiakonové Ol. 1. Par. 9, 2; yahen, kterýž jest v domě tvém levites Pr. Deut. 16, 11; yahny levitas Ol. 2. Par. 17, 8. — Dóm yahnow domus Levi ŽKlem. 134, 20, chybně přeloženo, dóm leni ŽWittb. t. — Srov. jáhnový.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jáhen, -hna, jahan m. jáhen, diákon (nositel nižší kněžské hodnosti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.