jablečník, -a/-u m.
k jablečný
1. bot. rostlina vonící po jablkách, jablečník obecný (Marrubium vulgare L.)
2. bot. rostlina podobná jablečníku, zvl. hluchavka bílá (Lamium album L.)
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
jablečník, -a, -u, masc.: jablecznik *prassium RostlF. 12a. Srov. nč. jablečník, rostlina, a také nápoj z jablek kvašených.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².