kľusicě, -ě f.
k kľúsě
klisna, kobyla, samice koně
Sr. kľusna, kobyla, sveřěpicě
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
kľusicě, -ě, fem., klisna, Stute; demin. z *kľusa. — Mléka od těch klyſſicz Mill. 50b; klyſſiczie veliká t. 111b. Aby k jeho koni kliſiczi přistavili Comest. 197a; kóň… zpomanuv na klyſiczi tamt. By seděl na kliſyczy dobře osedlané BřezSnář. 199.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kľusicě, klisicě, -ě f. klisna, kobyla
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kľusicě f. = klisna
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.