kadidlník, -a/-u m.
k kadidlo, kadidlný
bot. rostlina užívaná k vykuřování n. provonění prostor, kadidlník, šalvěj (Salvia L.)
Dolož. též kadědlník
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
kadidlník, -a, masc., rostlina toho jména. — kadidlník centrum galii RostlF. 11a, ApatFr. 168a, LékB. 111a, kadidlnijk též Lact. 268c.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².