košieř, -ě m.
k koš
košíkář, řemeslný výrobce proutěných nádob
Dolož. též jako vl. jm. osobní Košieř. Sr. sudnař, sudnéř, sudník
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
košieř, -ě, masc., košíř, košikář, Korbmacher. — koſſierz sportularius SlovKlem. 84a; košieř sportifex Tom. řem. 184. — Košieři, Košieřě, -ieř, plur., jm. místní: de Kossierz TomZ. 1470 m 54.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².