košina, -y f.
k koš
zvl. v pl. pletená korba do vozu, košina, košatina
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
košina, -y, fem., košatina; z *košě, stsl. koša corbis. — koſſyny cartallum Prešp. 1955 (cartallum Schüsselkorb, Mistkorb Diefb. Gloss.), Rozk. 2958, Veleš., Vocab. 176a; koſſina plecta SlovKlem. 72a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².