kolovratič, -ě m.
k kolo a vrátiti (?)
1. bot. pryšec, zvl. pryšec kolovratec (?)
2. bot. kokotice
K 2: za lat. epithymium
Sr. kolovrat, kolovratec, vratič, vratec
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
kolovratič, -ě, masc., rostlina toho jména: kolowraticz epithymium RostlF. 11b; kolowratycz mléčný *titimallus t. 12b. Srov. kolovratec.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².