lapadlo, -a n.
k lapati
čí osidlo, nástraha, lákadlo svádějící ke hříchu, nástroj svodu (pokušení)
Sr. osidlo 4
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 5. 9. 2026).
