mžieti, mžu, mží ipf.
Sr. mhúrati, míhati, mrdati, mykati, mžikati
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
mžieti, mžu, mžíš, impftiv., býti chybný na zrak, blinzeln; stsl. mьžati, mьžą oculos claudere, lusciosum esse. — Odtud mžal a mžěcí, v. t. — Významem se liší: mżieti occultare SlovKlem. 19a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².