|
|
|
makati, -aju, -á ipf. 1. čeho, co, po čem dotýkat se něčeho, sahat na něco; kam sahat někam 2. co, koho hmatat, ohmatávat, hmatem zkoumat 3. co (část těla) ohmatávat, laskat něco, smyslně se dotýkat něčeho 4. (o nevidícím) hmatat kolem sebe, hmatem něco zjišťovat, hledat; též fig. tápat, bloudit 5. co domnívat se něco, dohadovat se něčeho, 6. s vedl. větou poznávat, pozorovat Sr. dotýkati, hmatati, mácěti, matati, oblovati, popěstovati, sahati, šámati, týkati Autor: Irena Fuková, Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026). 
makati, -aju, -áš, impftiv., tasten, betasten, greifen; srov. mácěti. — makaly smy jako slepí palpavimus Pror. Isa. 59, 10. (Modly) ruce jmají, jima… nebudú ničse makaty Kat. v. 2002. Makaite a vizte, že ť duch těla nemá HusPost. 67b. Rány boze (t. j. božie) maka Tomáš CisMnich. 97a. CisPr. 103b. Že by jě (tmy) makati mohli ut palpari queant Ol. Ex. 10, 21. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
makati, -aju, -áš ned. hmatat, ohmatávat ( v. též smakati) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
makati nedok. = hmatati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|