minúti sě, -nu, -ne pf.
k minúti
1. minout se, přejet, projet kolem sebe
2. s kým, čím vyhnout se někomu, něčemu, vyvarovat se někoho, něčeho
3. s čím (negativním) uniknout něčemu
4. s čím pominout něco
5. s čím propást, promeškat něco
Autor: Irena Fuková, Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
minúti, -nu, -neš dok. minout, pominout, přestat; opominout, vynechat, nedbat: minúti právo; prominout: minúti vinu; miň kalich tento ote mne ať mě mine; zanechat: miň tu řěč zanech té řeči; — minúti sě (s kým, čím) minout se, vyhnout se, uvazovat se, ujít: jedinému tobě s smrťú jest sě minúti; snad sě tu s túhú minem zbavíme se starosti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.