|
|
modlář, -ě m. k modla¹ 1. čeho (model) modlář, modloslužebník, pohan, kdo uctívá „modlu¹“ 1, 2 2. relig., zvl. reform. modlář, modloslužebník, kacíř, kdo se odchýlil od pravé víry (zvl. uctíváním jejích vnějších prvků) Sr. modlák, modlec, modlič, modlík, modlitník, modlník, modlebník, modlitel, modlitevník, modltedlník, modlověrec, modloklaněč, modlosluha, modloslužebník, modloslužník Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026). 
modlář, -ě, masc., Götzendiener, Vel.Jg. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|