modlný adj.
k modliti, modliti sě, modla¹
1. (o chrámu ap.) modlářský, zasvěcený „modle¹“ 1, 2
2. (o knězi) sloužící „modle¹“ 1, 2
3. (o Bohu) uctívaný modlitbou
4. bibl. dska modlná slitovnice, zlatá deska překrývající archu úmluvy sloužící zvl. jako místo modlitby, oltář
Sr. modlářový, modlářský, modlotvorný, modlebný, modlený, modlitevný, modloslužebný, modloslužný, modlový, modlský, modlicí
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
modlný, adj. z modliti sě, anbetungswürdig, adorabilis, adorandus: (sv. duch) s otcem i s synem spolu modlný jest i spolu slavný HusE. 1, 46; — adj. z modla, Götzen-; odtud subst. modlník, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
modlný (dvojslab.) adj. hodný modlitby
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
modlný adj. = modlitbou vzývaný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.