muškát, -a/-u m.
sr. lat. muscatum
1. muškát, muškátový oříšek („muškátový ořěch“)
2. muškátovník, strom dávající muškátový ořech
Též jm. osob.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
muškát, -a, -u, masc., Muskatnuss. — muſſkaty… rostú v zelinách jako léskoví ořechové Mand. 57b. — muſſkat nux muscata Slov Α., RostlF. 12a; muſcat muscatum BohFl. 327.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².