muška, -y f.
dolož. též moška, -y f.
k múcha
1. muška, malá moucha
psie muška „psie múcha“, jedna ze sedmi egyptských ran
2. bodavý hmyz, komár ap.
3. brouk bránící se při dotyku kousnutím ap., majka n. světluška
K 1: též v obrazných vyjádřeních (o mžitkách, drobných penězích). K 2: jen SlovOstřSza lat. scinifes. K 3: jen RostlKřišťKap za lat. cantharis. Též jm. osob. a jm. pomíst.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
muška, -y, fem., demin. z múcha. — Překážie (člověku) najmenšie muſſka nebo komár Kruml. 6a. — mvſſky muscæ Ol. Ekkles. 10, 1. — muſki cynomyiæ Prešp. 539, muſſky též Rozk. 1027, srov. múcha, psie múcha.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².