mužný adj.
k muž
1. jednající jako muž, zvl. rozvážný
2. statečný, zmužilý, zvl. srdnatý, nebojácný
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
mužný, adj., mannhaft. — Buď muzzen a silen fortis Ol. 1. Reg. 18, 17. — Adv. -ně mužně: ktož muznye bojije Alb. 90a; (Arnošt) se poče mużnie mieti Baw. 77a; Kornelius muznie stál u vieře Otc. 402b; muznye čiň viriliter age Ol. Jos. 1, 18, čiňte muznye Alb. 77a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².