náhlovati, -uju, -uje ipf.; k náhlý, náhliti
zuřit, vztekat se, upadat do hněvu: Hamans unáhluje nebo nahluge VýklHebrL 203b (~K) indignans vel furens
Za lat. furere stč. též hněvati sě, ztiekati sě; srov. též za lat. furens stč. hněvivý, náhlý, prchlivý