násled, -a/-u m.; k následovati
1. stopa, šlépěj: proši tebe silně za ty, jenžto mě k tvéj službě [boží] vedú po tvém čistém, čsném naſledu šlechetnosti UmučRoud 2726 (fig.) podle tvého vzoru. – Srov. sled
2. následování nějakého vzoru, následovnictví: Nasled imitacio, skrovenstvie moderacio KlarGlosA 1418 (De moribus); contemplacio srdečnost, imitacio nasled KlarVokF 399 (De ethica). – Srov. následovánie 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
násled, -a, -u, masc., následování, Nachfolge: jenžto mě k tvéj (boží) službě vedú po tvém čistém, čsném naſledu Rúd. 40b, po tvém čistém n. = po čistém následování, čistým následováním tebe; naſled imitatio Prešp. 1328.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
násled m. stopa, šlépěj
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.