|
|
|
návod, -a/-u m.; k navoditi ipf. 1. (čeho) navedení, vybídnutí, přemluvení (k něčemu); čí – v konstrukci důvodové návod, podnět, popud, rada: křest [Bořivojův] nawodem krále Svatopluka u Velehradě v tom městě stal sě jest PulkB 20 inductione; nawodem těchto zlořečených…rádcí Vršovských naveden jsa, povolil jest [Boleslav] PulkB 44 suasionibus; znamenal jest [posluchač Ježíšův]…, že by veliké peniezě mohl sebrati ot těch, ješto by skrzě nawod jeho a uvozenie přijali ot Krista uzdravenie LyraMat 58a propter suggestionem; jenž [lid židovský] křičieše na jeho ukřižovánie skrzě nawod kněžský LyraMat 174b per seductionem svedení; zlú radú i nawodem diábelským GestaB 66a per suggestionem; z čieho nawodu čili komu k libosti ráčil s to učiniti SolfA 84a; suggestio hnutie nebo nawod SlovVokKlem 176a; máme sě varovati…od nauodu přísahy…tak, abychom,…ani jiných navodili [k přísaze] HusVýklB 44b; persuasio nawod vel navedenie aut naraženie VýklKruml 300b (G 5,8 persuasio haec non est ex eo, qui vocat vos: rada BiblDrážď a ost.); to nebude jím samým, ale jiných nawodem Hvězd 16b; že to [svědectví] návodem učinil Půh 2,586 (1418); že to [učení] mají [čeští bratří] z Nawodu a povolení mistra Jana z Rokycan AktaBratr 2,137a; zběhli sou se…z návodu kněze Jana BřezKron 496 ex inductione; že by s jich [urozených lidí] radami neb pomocmi aneb jich návody a najímáním zlosti některé činili ArchČ 10,304 (1490); pozdvižení v obci z jakéžkoliv příčiny aneb z jakéhokoliv návodu aneb důkladu lidského ArchČ 16, 484 (1494) 2. (čeho) naučení (něčemu), vštípení (něčeho) učením: že všecky věci, jenž sú na světě při člověku, tyť sú nebo od přirozenie nebo nawodem a naučením aneb příhodú TkadlA 23b (~B); kterýž [Karel IV.] královstvie České jakož zákonnú službú, takež práv a dobrých skutkův a mravů nawodem osvítil jest SilvKron 36b disciplina 3. jur. poplatek při uzavření smlouvy (o propůjčení pozemků): recipientes ab eisdem arre nomine, quod nawod, alias anlait vulgariter nunccupatur SSL (FormZat 49a); recipiens ab eis arre nomine, quod nawod, alias anleyth vulgariter nuncupatur ProkPraxD 102a Srov. navedenie Ad 1: za lat. suasio stč. též napomanutie; za suggestio též podščívanie, ponúkanie; za seductio též svedenie; za persuasio též dóvod. — Ad 3: za lat. arra stč. též podar, zavdánie, závdavek Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
návod, -a, -u, masc., Anleitung, Anstiftung; stsl. navodъ inductio. — Soběslav, na nawod ztazujě sě, vzvěděl Pulk. 90a; nawodem Kochanovým t. 36a; on (ďábel) je (lidi) zlosyny svým nawodem učinil HusPost. 27a; mní se to. všecko diábelským nawodem Kruml. 51a; aneb-li to nástrojem neb nawodem kterým činíš Tkadl. 3a; ven z svého královstvie s jejím nawodem byl s’ mě vysadil GestaKl. 3; suggestio hnutie nebo nawod Vocab. 176a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
návod m. (čeho) navedení, přemluvení (k něčemu); návod, podnět, rada; naučení, vštípení (něčeho) učením Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|