nóžka, nožka, -y f.; k noha
1. nožka, malá noha: diábel týž obyčěj jmá jako ptáčník, kdyšto jímá ptáčky v sietkách, že za nožku přivieže v sietkách ponožku DesHrad 271 (za nožičky ~K) ♦ holubie nóžka v. holubí; husie nóžka v. husí; koččie nóžky v. koččí; kuřěcie, kuřie nóžka v. kuřecí, kuří; nedvězie nóžka v. medvězí; stračie nóžka v. stračí; zajěčie nóžka v. zajěčí
2. Nóžka, -y m. jm. osob.: Nozka SvobodaExc (RDP 8b; 1369); Nicolai dicti Nozka ListářPlz 1,138 (1380); Nuozka PoprRožmb 24a (1409)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
husí, adj. z hus, Gans-: šťebetné huſý krky RešSir. 150b; — husie noha, nóžka, rostlina toho jména, v. noha, nóžka.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².