|
|
|
něčso, -čeho / arch. -čso pron. a adv., též něčsož, nětco, něco, něč n. něc, s prep. též v ně več, v ně v čem ap.; k čso 1. něco, cosi, nějaká věc mluvčímu (n. původci mínění) blíže neznámá n. blíže neurčená; čeho (gen. subst.) nějaký + nom. subst.: bratr tvój má k tobě nyeczo k tobě hněvu proti tobě EvRajhr 121a (Mt 5,23: má k tobě nyczo ~Seit, má nyetſo protiv tobě ~Ol, jmá nieczo proti tobě ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, jmá nyeczo proti tobě nelibého ~Drážď) aliquid; Šimon, jmám tobě nyetczo praviti EvVíd 42b (L 7,40: BiblPraž, nyeczo EvZimn, ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, nyeczſo EvOl, jedno ~Klem) aliquid; potka krále, v ňemž sě jmu sta nẏecz po sčestí AlxB 80; snad ten [hledaný Kristus […čije tě k sobě nyenaczem, proňež sě nezjeví tobě HradMagd 36a; chtiec jeho [Židé Krista] vnyewczem popásti KristA 78a; jako by nyetſo nového a neslýchaného…propověděl JeronO 130a si quid novum et inauditum; chrám boží, ten malijí nyeczym, ješto dobrého nyetczo znamenává ŠtítVyš 34b; jako zavěšeného nieco pro rozpomínanie BiblPad Ex 13,16 (~Praž, návaz někaký ~Card, ~Ol, ~Lit) quasi appensum quid; před tiem oni [páni] něco JCMti byli zamlčeli ArchČ 4,431 (1456) 2. [o jednom z možných] v konstrukci s dějem předpokládaným n. mimočasovým něco (lhostejno co); čeho (gen. subst.) nějaký ten + nom. subst.: zda by…učinil nyeczo přěvady AlxB 35; kohož majú nẏewchzem lépe, toho silnější potepe LegJidD 1b 10; jmáte li tuto nyeczo snědného? EvZimn 24a (L 24,41: nyeczczo ~Beneš, nyeczſſo BiblDrážď, nyeczo ~Ol, ~Lit, ~Pad, nietczo ~Praž, co EvVíd, ~Ol) aliquid, quod manducetur; duše, kteráž z pýchy nieco hřiecha učiní BiblCard Nu 15,30 (~Ol, ~Lit, nieco by učinila ~Pad) aliquid commiserit; a když ho [Saula] Samuel potreskta, že nyeczczo zachoval z Amalech, na omluvu svú pravieše, by lid zachoval k oběti pánu bohu něteré věci ComestC 145a quidpiam; zdali by příhodú dotkli sě [Židé] nyetczo nečistého ComestC 292b (nieczieho ~K) aliquid…immundum; tu jest přikázal Judas, aby sě oděnci hotovi jměli, zdali by sě ot nepřátel nyetczo zlosti vzbudilo BiblOl 2 Mach 14,22 (zlého nyeczo ~Pad, nietczo zlého ~Praž, co ~Drážď, ~Lit) mali aliquid něco zlého; potká ny…nelibé nyeczo ŠtítKlem 137b; pro jiné nyeczo ŠtítKlem 131b; nietczo takového Čtver 50b tale quid; stvořiti jest nieczo učiniti z ničehož HusBludM 201a; že by učinila [duše] nieco z těch věcí, které…zapověděny jsú BiblPad Lv 4,27 (nieco zlého ~Card, ~Ol, ~Lit, nieczo proti zápovědi boží ~Praž) quidquam de his; eramentum nieczo mosasného MamKapR 51b (Sir 12,10: měděná věc ~Pad, ~Praž); velmiť bychom rádi, by to mezi vámi v něveč dobrého bylo uvedeno ListářRožmb 3,382 (1448) k nějakému dobrému konci; liška chytrá jest a lezúci tíše, jako by jí nebylo do nieczehoz, i hledí zahubiti slepice KorMan 8b; aby snad nieczo zlého nepřihodilo se mu na cestě BiblPraž Gn 42,4 (nic ~Card, ~Ol, ničehož ~Pad) quidquam…mali; ktož by se koli dotekl niecżeho, což pod tiem člověkem nečistým jest BiblPraž Lv 15,10 quidquid. – Srov. někaký 3 3. něco významného, opravdu něco, něco majícího značnou hodnotu: a tak ani jenž štiepí, jest nyeczo, ani ten, jenž svlažije, ale ten, jenž vzrost dává, bóh BiblOl 1 C 3,7 (tak i ost.) aliquid; své dielo k nyeczemu přivésti ŠtítSvátA 46b; kdo mnoho mluví, rád přemluví i nieċeno se domluví TovHád 109b; ktož za nietco na světě chtí jmíni býti AktaBratr 1,198b 4. indecl. čeho/koho, zř. ot čeho [něčeho dělitelného] něco, trocha, menší množství (něčeho n. někoho): hi jinde toho nẏechz viemy, o ňemž by u mlýně co hudli AlxB 276; obětujte bohóm oslicu a každý jie nyeczo sněz DalC 19,9 esse ir etiswas; nová záplata ujala by sobú nyeczo od vetchého rúcha BiblDrážď Mt 9,16 tollit enim plenitudinem eius a vestimento; po nieczo času BiblCard Lv 27,18 (~Ol, ~Lit, ~Pad, po několiko letech ~Praž) post aliquantum temporis; když mi pošleš nyetczo mužóv na pomoc ComestC 265b viros; když nás ještě nieco bylo, nestačile sta oči naše marné BiblLit Lam 4,17 (nás…co bylo ~Drážď, ~Ol, sme…zóstávali ~Pad, sme…byli ~Praž) subsisteremus; majíc [lidé] v své voli dobroty nietco ŠtítStrah 2a; ṅyeczo peněz GestaB 23b aliquantulum pecuniam; veliká množstvie bylo s obú stranu raněných a nieczo drahně zbitých TrojA 57b (nieczo zbitých ~S, ~K, ~O, mnoho zbitých ~L); jsú [obyvatelé] modlosluhy kromě nyeczto (m. nyetczo) křesťanuov CestMil 48a praeter aliquos christianos; a přidaj…nietczo múky režné neb ječné LékSalM 334 aliquid de farina; vyřěž nyetczo, cožť sě zdá, dřěva ven ŠtěpMuz 9; než něcoť jest již nám po hřiechu dobrých chudých pacholkuov sešlo, a zvlášť pěších ArchČ 4,388 (1447); nabrav Jakob prutuov topolových zelených…, pooblúpil jich ňeco BiblPraž Gn 30,37 (u miestech ~Card, ~Ol, s stránky ~Pad) ex parte; nakupte nám nieczo potravy BiblPraž Gn 43,2 (aspoň malechno ~Card, ~Lit, aspoň málo ~Ol, maličko ~Pad) pauxillum; nieczo kadidla a strdi BiblPraž Gn 43,11 (málo ~Card a ost.) modicum; nakupte nám nieczo obilé BiblPraž Gn 44,25 (málo ~Card a ost.) parum; ať by v něm [vitriolu] nieczo vlhkosti ostalo AlchAnt 101b; že by něco Němcuov tu do kraje vtrhlo ArchČ 21,354 (1468); mluvil [hejtman], že by chtěl sám na voly jeti, aby jich nětco kúpil ArchČ 15,57 (1492); ║ mniech, bych měl [jako pastýř] nieco svatého patriarchy Jakuba OtcB 143b aliquid habere sancti Jacob něco společného s patriarchou ♦ něco a kolik admin. něco přes: koně sú prodali za něco a za 11 kop v Horaždějoviciech, toho neviem, komu ArchČ 8,140 (1474); viem, že Hrobský zde ku páně Zdeňkově ruce od Vojslavského tuto minulú sobotu nětco a čtyři sta zlatých přijal ArchČ 14,236 (1474) 5. adv. trochu, poněkud, částečně, do jisté míry: ješčež viece kromě toho ľuda seho neb onoho nyeczo málem sprostnějšieho mějieše [Darius] ľuda pěšieho AlxH 122; ne upřiemo před vchodem, ale nyeczſo sě ku poledni chýléc ComestC 75a aliquando; duch proročstvie někdy sě dotkne mysli nietczo, a nietczo sě nedotkne ComestK 258a ex parte…ex parte; však již sebú nieczo vlásti mohu TristB 14b; jsa ještě nieczo mokrý TristB 95a; sebrali sú sě [kurfiřti], o stavu ciesařstvie chtiec nyeczo popósobiti PulkB 69; slyším, že jest rozdělenie mezi vámi, a nyeczo tomu věřím BiblOl 1 C 11,18 (diel ~Lit a ost.) ex parte; že sě zdáše to nyeczo těžko těm, ješto slyšiechu MatHom 198; bobr, zvieře nieczo hlúpé FlašRadaA 1633; na počátcě nieczo podoben jest kúkol k pšenici HusPostH 29a; obrať sě, Pane, nyeco a buď hotov k prosbě nad sluhami tvými BiblPad Ps 89,13 (některak ~Praž) usquequo (odchylný překlad); mluviž se mnú ṅeco snáze Budyš 50a; budeť [člověk] středmé a slušné postavy a nieczo náhrbovatý LékFrantA 151b; tak ňetczo podobně údy duchovní ChelčSíť 235b; kóži má na sobě [žirafa]…peřestú, nieczo nápodobnú k leopardu CestKabK 36a; jedna [mniška] byla nietczo smělejší HynRozpr 115a; ║ jakož sou se mnozí o vás domnievali, že byste něco pochybovali o těle a o krvi p. Ježíše TeigeMíst 1,67 (1422) nějak, v něčem ♦ něčso málo (maličko) něco málo, trošku: abych já sě nyeczo málo pochválil BiblOl 2 C 11,16 (~Lit, ~Pad, nietco maličko ~Praž, málo ~Drážď) modicum quid; aliquantulum nieczo maličko Slov Ostřihom II 8,153; toho [klenotů, listin ap.] něco málo navrátil [Zikmund] ArchČ 3,457 (1437) malou část; čtyřidceti kop gr. a něco málo viece ArchČ 16,2 (1480); až by opět hory se něco málo opravily ArchČ 18,198 (1500) ♦ něčso jako skoro jako, do jisté míry jako: nejsú dobřě podlé obyčeje lidského zpósobenie, neb bydlé [obyvatelé] nyeczo jako zvieřata CestMandA 219b; než jedno o tom obém slyšie nietco jako hluchým uchem AktaBratr 1,135a Ad 4: za lat. modicum stč. též nevelmi. — Ad 5 : za lat. ex parte stč. též otpolu; za aliquantulum též někak Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
něčso, -čeho, pronom. indefin., něco, trochu, etwas, ein wenig ; stsl. nêčьto etwas. — Chci vám nyeczſo pověděti AlxV. 858; bobr, zvieřě nieczo hlúpé NRada 1633, trochu; musím pro vás níeco učiniti OtcB. 43a; zdi nyeczo vynikajíce nad vodu MandA. 182b, trochu; ta vlast divoka a nyeczſo pusta jest valde Mill. 124b; pak přijde na jednu cestu, jenž nietzco poloha (sic m. poléhá) t. 18b; nijetczo aliquid Lact. 9d; — hi toho jinde nyechz viemy AlxB. 7, 19 (pravděpodobně = něč); — na mě sě nyeczo domníš Jid. 169, něčeho; někdo se dopustí něco ŠtítV. 104; když kto, ješto by se jen boha měl báti, bude se něco jiného strachovati t. 111; vy sě níeco dobrého na mně domníte OtcB. 5a; pilná vóle k kupování neb prodávaní nieco duchovnieho HusPost. 209a; atd. tvary v. sub čso. — Předložka stává někdy mezi slovy, z nichž spřežka ně-čso vznikla, a bývá také někdy opakována: v ně-ve-č dobrého ArchČ. XIV, 42 (1448), v něco; je snad nyewczem vinen Štít. uč. 82a, v něčem; v takém nyewczem pracovati Štít. ř. 61b; wnyewczem Krist. 78a; čije tě nyenaczem Hrad. 35a. — Že by nyeczſo jiného učinil JeronMus. 35b, něčso jiného; nyetſo nového a neslýchaného t. 72a; nyetſo dívanie některým přichodie t. 72a; nyeczſo zlého neb protivného sě přihodilo ŽPod. 118 nadpis; hi jinde toho nẏechz viemy AlxB. 7, 19; zda by (Darius) as tady (= takto) učinil nyeczo přěvady (vojsku Alexandrovu) AlxB. 1, 35; nyetczo zlosti aliquid mali Ol. 2. Mach. 14, 22; po nyeczo času post aliquantulum temporis t. Lev. 27, 18; nyetco jako bielého innitens MamA. 27a; nyetczo jako bielého lucens quasi quispiam t. 27b; aby sě jemu nyeczſo protivného nepřihodilo Mill. 121b; ti jsú modlosluhy kromě nyeczto (sic m. něčso) křesťanuov t. 48a; — pakli kterého zavrže, že j’ mlád, aneb pro jiné nyeczo Štít. uč. 131b, jiné něčso; když potká ny nelibé nyeczo t. 137b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
něčso, něčsož, nětco, něco, něč, něc, něčeho(ž),gen. arch. -čso (s předl. též v ně več, v ně v čem ap.) zájm. a adv. něco, cosi; trochu, poněkud, částečně, do jisté míry: na počátcě něco podoben jest kúkol k pšenici Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
něčso, něco pron. = něco, trochu, poněkud Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|