načieřiti, -řu, -ří pf. (ipf. načierati)
(čeho [tekutého]) načerpat, nabrat: nechať také i tvým velblúdóm naczirzim vody BiblOl Gn 24,19 (načru ~Card, naberu ~Pad, vážiti budu vodu ~Praž) hauriam; že má otdati sě [kazatel] na nábožnost, aby tu naczyerzyl, což by potom lidem vylil LyraMat 71a ut hauriat (v obraze); pakli k té vinné řěce přiblíží sě [člověk ve snu] a naczierzi jie, dosiehne moci od pána té řěky BřezSnářM 122b (načře ~S) si … partem abstulerit