1. (čeho, později co [tekutého]) načerpávat, nabírat, čerpat: Naczierati budete vody u veseľú z studnic spasitele ŽaltKlem 135a (Is 12,3: BiblLit, načřete vody ŽaltGlosMuz, ~Wittb, budete črpati vodu ~Pod, črpaje vody EvOl, vody vážiti budete BiblPad, ~Praž) haurietis; hospodine, daj mně tu vodu, abych nežieznila ani přišla sěm naczierat EvZimn 14a (J 4,15: ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, črpat EvOl, vážit BiblLit, ~Pad, ~Praž) haurire; an vodu nacziera z toho jezera, a naléváše v jeden sudec OtcA 197a (vody nabierajě ~B, vodu váží ~E) haurientem; z niežto [studnice] syn boží Ježíš za svého dětinstva kotlíkem vody naczierage svéj matcě nosil KristA 29a; panna, kteráž vyjde vody nacżerat BiblOl Gn 24,43 (nacztyerat ~MuzSZ, k vážení vody ~Praž, k nabrání vody ~Pad) ad hauriendam aquam; vnitř v svědomí tvém jakožto v studnici vody živé obvlaženie utěšení tvých naſſczieray Hugo 81 (v obraze); cherubínové … z plnosti múdrosti z úst Najvyššieho jako z studnice, z niež vždy plóve, naczieragi a berú potoky uměnie všeho ŠtítBes 102 (v obraze); hausto naczieranym MamBřevn 148b (přeloženo bez ohledu na kontext Gn 27,25: quo hausto, dixit); ║ když u večer ženy vycháziechu, aby sobě naczierali vody ComestC 31b (nabraly ~K) ad hauriendam aquam aby si čerpaly, vážily

2. čeho, co [abstraktního] čerpat, získávat, brát k svému prospěchu něco: apoštoli svatí, ještoť jsú z nebeské studnice rozum svaté viery naczyeragycz veš svět obvlažili PasMuzA 633 (plodiec ~Tisk, navažujíc ~Kal); ktož tě nalézají …, naczieragy sobě spasenie života neskonaného JeronM 31a hauriunt; ktož jest dobrý, naczyera milosti u hospodina BiblOl Pr 12,2 (naċiera sobě ~Lit, naváží ~Pad, obdržíť sobě … milost ~Praž) hauriet; ║ nezdáše <sě> jemu [sv. Františkovi] bezpečno, jejich [žen] tváři obrazy vnitř naczierati Frant 30a (črpati marg.) haurire vštěpovat si, vtiskovat si