1. [o bohu] koho (čeho, čím) nadělit, obdarovat, obdařit: přijmi s požehnáním, jenž sem tobě přinesl, jímž mě jest nadielil buoh a to mi vše dal BiblCard Gn 33,11 (jest nadyel ~Ol, obdařil ~Pad, ~Praž) donavit mihi; přiď ke mně v les u pondělí, zdať mě dotud buoh nadieli, ten ti šilink chci rád dáti DesHrad 112b; věrný řemeslník neb dělník … z toho málo, což jeho buoh nadielí, nuzným uděluje pro buoh JakVikl 201b; každý móže … všechno své sbožie, což ho buoh nadělí, vzdáti neb otkázati dětem ArchČ 6,28 (1413); ač by nás kterými [dětmi] pán buoh potom nadělil ArchČ 26,325 (1431); již nás teď milý buoh nadielil, že se muožeme živiti RokPostB 66; kdež by jej [Viléma z Pernštejna] sám (jsám ed.) buoh nadělil na takových svrchupsaných horách, aby naši urburu sobě bráti mohl ArchČ 16,267 (1484); kterýmž [statkem] jest mne milý pán buoh ráčil naděliti ArchČ 18,409 (1490)

2. [o bohu] (co) nadělit, uštědřit, dát: razi to mnichu, aby toho nikdy nejědl, čehož požádá, ale to, což buoh nadielij OtcB 63a quod a deo transmissum fuerit; testamentum mee extreme voluntatis de et ex omnibus bonis meis mobilibus et inmobilibus michi a domino deo collatis et concessis facio pójčeného a nadieleneho ProkPraxD 28b; když by jedne pán buoh nadělil, aby na Horách lépe šlo než nynie ArchČ 18,198 (1500); v. též nadělovati