napatřiti sě, -řu, -ří pf.; k patřiti
koho (gen.), na koho [žádoucího] nahledět se, vynadívat se, nasytit se pohledem na někoho: tu sě s matkú namluvichu [tři králové], děťátka sě napatrzichu HradZdráv 122a; když nalezl [sv. Antonín] kterého bedlivého…, i budieše, až sě něčemu dobrému naučieše a naň sě napatrzieſſe OtcB 173a (jeho sě napatrzieſſie ~A, pod. ~E) eius frueretur aspectibus. – Srov. nahlédati sě 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
napatřiti sě, -řu, -říš sě dok. (čeho) vynadívat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
napatřiti sě dok. = vynadívati se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.